Rohanské obory

Rohanské obory

Jezírko pod Táborem

Velká a Malá obora

 


 

 

 

Část lesů kolem hory Tábor byla již na konci 16. století lomnickými Valdštejny postupně přeměňována na oboru. K dalšímu rozvoji došlo až za vlády Rohanů ve 2. polovině 19. století.

Rohanové, původem francouzský šlechtický rod, který na počátku 19. století koupil svijanské pa nství se zámkem Sychrov a získal od rakouského císaře knížecí titul, přikoupil také v roce 1834 lomnické panství. O konkrétní podobu Velké a Malé obory se zasloužil kníže Kamil Rohan (1800-1892), neboť byl vášnivým lovcem a vynikajícím znalcem botaniky.

Malou oboru tvoří bezprostřední okolí loveckého zámečku, který byl postaven v 60. letech 19. století ve stylu švýcarské alpské architektury na místě starší myslivny dle projektu knížecího architekta Josefa Pruvota. Jedná se o zděnou dvoupodlažní budovu s podkrovím. Dřevěné průčelí zámečku či dřevěné kazetové stropy v interiéru jsou dílem řezbáře Petra Buška, jenž byl dvorním dodavatelem výzdoby zámku Sychrov. Z původně bohatě vybaveného interiéru se zachovalo jen několik kousků, které jsou ulože ny v lomnickém městském muzeu. 

Knížecí rodina Rohanů zámeček využívala především k podzimním lovům, a to až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě Benešových dekretů zabaven. Poté se objekt s celou oborou stal majetkem Státních lesů. V roce 2010 město Lomnice nad Popelkou odkoupilo od Lesů České republiky Malou oborou se zámečkem, který byl v prosinci 2012 prohlášen kulturní památkou. V okolí zámečku nechal již kníže Kamil Rohan vysázet nejrůznější vzácné dřeviny a kosodřeviny, které dodnes tvoří malé arboretum, a vybudovat přilehlý rybník.

Velká obora, táhnoucí se od Malé obory po západním úbočí hory Tábor k jihu, sloužila k chovu převážně jelenů (až 130 kusů), ale i daňků a srnců. Celá obora byla obe hnána ohradou a každý vjezd střežila brána pojmenovaná vždy podle některého z příslušníků knížecího rodu. U jednotlivých vodních zdrojů se vybudovala místa pro krmení zvěře, o které se staral hajný. Promyšlená koncepce obory zahrnovala i několik staveb, z nichž se některé zachovaly dodnes – Alainova věž s jezírkem, Jezírko pod Táborem, Alainův kříž. 

Alainova věžneogotický lovecký posed z dílny Josefa Pruvota, byla postavena v 60. letech 19. století. Jednopatrová kamenná stavba (výška 10,5 metrů) má tvar pravidelného osmiúhelníku. Dvěma portály se vstupuje na schodiště, které vede do druhého podlaží, jež sloužilo jako samotný lovecký ochoz. Krásu Alainovy věže můžeme po nedávné kompletní rekonstrukci obdivovat i dnes, získala dokonce nejvyšší ocenění v sou těži Památka roku 2015 Libereckého kraje. 

Na úpatí hory Tábor směrem od Košova stojí kamenný Alainův kříž s nápisem „Alainův kříž, modlete se za něj“. Kříž je věnován zakladateli rodového panství v Čechách knížeti Karlu Alainu Rohanovi.

Dalším významným místem obory je Jezírko pod Táborem, jež bylo v roce 1996 vyhlášené přírodní památkou díky výskytu masožravé rosnatky okrouhlolisté. Či památný strom Košovský buk lesní z roku 1834, který původně vyrůstal ve dvojici s jiným bukem u košovské brány do obory.

Oborské lesy byly v roce 1921 postiženy velkou větrnou smrští, která vyvrátila či zpřerážela na tisíc krásných a statných stromů. Větrná katastrofa pak byla dokončena bekyní mniškou, jež napadla celý les, který musel být postupně vykácen a nahrazen novým.

 

Rostliny

Lesy

V lesních porostech Malé Obory převládají výsadby smrku ztepilého. Místy nalezneme skupinky vzácnější jedle bělokoré. Listnaté dřeviny jsou většinou jen vmíšené (buk, dub, jilm, habr, jasan a další).  

V po dmáčených olšinách rozkvétá brzy zjara bílými květy chráněná bledule jarní a žlutě kvetoucí prvosenka vyšší (lid. petrklíč). Nedaleko zámečku se nachází několik malých keříků lýkovce jedovatého, který je rovněž poslem jara – růžové kvítky se otevírají již během února či března. Roste zde společně s dalšími vzácnými druhy – hruštičkou menší a podbílkem šupinatým. 

Obora je velmi zajímavá výskytem horských lesních druhů rostlin, které můžeme spatřit nejblíže až v Krkonoších, Jizerských horách či v hlubokých údolích skalních měst Českého ráje. Jde např. o chráněnou plavuň pučivou, svízel hercynský a kapradiny – pérnatec horský a žebrovici různolistou. 

Zajímavou bylinou je hnilák smrkový, který je na rozdíl od vět šiny rostlin celý žlutohnědý a zcela postrádá zeleň listovou.

 

Louky

Vlhké až podmáčené louky zdobí žluté květy chráněného upolínu nejvyššího. Poměrně hojně zde roste nenápadná orchidej – bradáček vejčitý (lid. dvojlístek) a velmi vzácně prstnatec májový. Z dalších vlhkomilných druhů zde zastihneme kozlík dvoudomý, kuklík potoční a další. Zvláštností je výskyt horských lučních bylin – starčku potočního (byl zde objeven již v 19. století) a velmi vzácně koprníku štětinolistého. Malé keříky ohrožené vrby rozmarýnolisté zde mají jedinou lokalitu na Lomnicku. 

 

Živočichové

Pod hrází Oborského rybníka žije početná populace ropuchy obecné, která se každým rokem na jaře rozmnožuje v rybníce. Z dalších obojživelníků zde byl pozorován např. skokan hnědý. 

V okolí rybníka žije užovka obojková, slepýš křehký, v některých letech volavka popelavá. 

Při rekonstrukci výpustního zařízení Oborského rybníka byl zjištěn četný výskyt zvláště chráněné škeble rybničné. 

V lesích lz e spatřit veverku obecnou, srnce obecného, strakapouda velkého, sýkoru koňadru, sýkoru modřinku a slyšet kukačku obecnou, krkavce velkého.

Na půdě budovy zámečku žije letní kolonie kriticky ohrožených druhů netopýrů, netopýra velkého a vrápence malého. 

 

Arboretum

Parkové úpravy kolem loveckého zámečku byly provedeny ve 2. polovině 19. století z podnětu knížete Kamila Rohana.

V arboretu se nachází bohatá druhová skladba celkem 29 taxonů v zastoupení různý ch kultivarů domácích, ale i exotických. Nejvíce jsou zastoupeny kultivary javoru klenu a mléče: Spaethii, Leopoldii a Dissectum, dále jasan pensylvánský, za zmínku také stojí kultivary dubů zimních i letních, Mespilifolia a Dissecta. 

Celému arboretu dominuje mohutná douglaska tisolistá.

Okresní úřad Semily dva pozemky Arboreta vyhlásil jako registrovaný krajinný prvek dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v roce 1999. V roce 2011 Městský úřad Lomnice nad Popelkou registraci rozšířil o podmáčenou louku směřující od jírovcové aleje za zámečkem ke Košovu. 

Druhová rozmanitost Malé obory je dána několika na sebe navazujícími prostředími - loukami, lesem, vodním prostředím. Malá Obora je velmi navštěvovaným místem v Lomnici nad Popelkou, o to více je na nás návštěvnících, abychom se k tomuto krásnému místu chovali co nejšetrněji.

 

Lenka Morávková a Václav Zahrádka

 

Malá obora - rybník

obora

Rohanský lovecký zámeček v M alé oboře (archiv J. Kordík)

zámeček

 

 

 

 

 

Pohled na hájenku v Peklovsi - jedna z bran do Velké obory (archiv J. Kordík)

obora

V pozadí areálu koupaliště je vidět oplocení rohanské obory (archiv J. Kordík)

Obora